◊ mít (už) nejvyšší čas
muset něco ihned udělat (a dále to neodkládat), mít poslední příležitost něco (ještě) udělat, uskutečnit:
Máme nejvyšší čas začít s přípravami.
Měli nejvyšší čas odjet na letiště.
Na prahu čtyřicítky už má nejvyšší čas si definitivně uspořádat svůj život.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
muset něco ihned udělat (a dále to neodkládat), mít poslední příležitost něco (ještě) udělat, uskutečnit:
Máme nejvyšší čas začít s přípravami.
Měli nejvyšší čas odjet na letiště.
Na prahu čtyřicítky už má nejvyšší čas si definitivně uspořádat svůj život.
→ čas
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)